Partner trasy
Ze startu vás trasa příjemně naladí dlouhým sjezdem z Útěchova do Adamova - celý úsek je lesem. První část po žluté turistické je převážně lehký hravý klikatý singletrail, druhá část (po přejezdu silnice Adamov - Útěchov) je prudší rovná pěšina, která pak přechází do místy sypkého korýtka s decentními klopenkami a skokánky a ústí u Adamovského hřiště ( 2). Kousek za hřištěm začíná více technický kousek ( 2.5 - 4), chicken way (objížďka, vyznačená v mapě) vede po žluté turistické po asfaltu.
V Adamově přejedete impozantní železniční most a obratem se vydáte do kopce k rozhledně Alexandrovka, byť trasa nevede přímo přes ni. Dlouhým plynulým stoupáním se dostanete do Babic, odkud jsou daleké předaleké rozhledy - nejdříve budete stoupat po šotolině (žlutá turistická) a pozorovat ze stále větší výšky vzdalující se Adamov, panorama přitom extravagantně dokreslují na protějším kopci zasazené paneláky, později se napojíte na širší pěšinu (modrá turistická) uzavřenou ve skalách - nejmírnější varianta, jak se dostat do Babic.
Z Babic do údolí vede trasa po červené turistické, což je (až na asfaltovou část) krásný kořenitý singletrail - počítejte, že na dvou místech si za bujarého vegetačního období vyměníte s rostlinnou říší řadu intimních doteků. Dojezd k potoku je strmý a kořenitý ( 3 - 4.3) - je to krátký úsek, který lze snést, případně jako chicken way může posloužit nedaleká Rosenauerova cesta (viz mapa).
Ještě než se trasa definitivně vrátí do údolí řeky Svitavy, zhoupne se okolo Řícmanic - vystoupáte po pohodové šotolině k Arboretu Řícmanice, sjedete panoramatickou naučnou stezkou do Řícmanic (nahoře pěšina, níže asfalt) a vyšlápenete po asfaltu kousek do protějšího svahu. Ve svahu je zařízlá pěšinka, po níž sfičíte do Bílovic, přitom pod sebou pozorujete po obou stranách souběžné hlavní silnice roztroušené domy, domky, domečky a zahrady.
Z Bílovic pokračujete podél vody v sevření Svitavy z jedné strany a železniční trati z druhé, máte příležitost poznat místní sprajerské umění a temná zákoutí slepých železničních podjezdů. Pár slepých není a jeden z nich je Myší díra - skalní soutěska, kterou se vydáte zpět na Útěchov - zavlhlé kočičí hlavy po chvíli vystřídá krásný plynulý výšlap po šotolině uzavřené mezi dvěma svahy a obklopené lesy. Budete-li sledovat GPS, vrátíte se po žluté turistické, po níž trasa začínala. Preferujete-li stupňující se stoupání, kde budete muset i na asfaltu nechat večerníčka, směle pokračujte Gangloffovou cestou přímo nahoru až do Útěchova, není kde se ztratit.
